Termín „agilní“ je v rámci agilní komunity chápán mnoha odlišnými způsoby. Můžeme se na něj dívat jako na soubor chování, konceptů a technik, které jsou charakteristické jako agilní způsoby práce.

🎓 Caflou sérii "Jak efektivně řídit projekty" přináší CAFLOU® - lehký firemní systém, se kterým řídíte výkon a ekonomiku své firmy, týmu a projektů 100% digitálně, i na dálku.

Vodopádový model vs agilní přístup

Nejčastěji je agilní způsob práce definován ve srovnání či přímo v kontrastu vůči řízení vývoje a dodávky produktů způsobem nazývaným „vodopádový model“.

Vodopádový model je lineárním sledem několika kroků: např. definice požadavků, návrhu, implementace, verifikace, integrace a údržby (viz obrázek č. 1). Tento model se často popisuje i sledem kroků: analýza – návrh – vývoj – testování – nasazení do provozu – provozní podpora.

Obrázek č. 1: Vodopádový model. Zdroj: [2]

Vodopádový model vyžaduje, aby se k následující fázi přikročilo pouze tehdy, pokud je ta předcházející úplně dokončená

Naproti tomu agilní fáze jsou kratší, menší, postupné a iterativní. Lépe tím pomáhají odrážet měnící se požadavky během vývoje (produktu projektu), což bývá velmi častým jevem či dokonce pravidlem.

💡 To je také hlavní důvod toho, proč se stal agilní způsob tak populární např. při vývoji softwaru, kde jsou měnící se požadavky typické. 

Rozdíl mezi vodopádovým modelem a agilním přístupem je graficky znázorněn na obrázku č. 2.

Obrázek č. 2: porovnání vodopádového a agilního modelu vývoje a dodávky produktů. Zdroj: [3]

Agilní přístup k řízení projektů

Termín „agilní“ byl zvolen v roce 2001 skupinou vývojářů (software), kteří se spojili, aby vytvořili alternativu k méně flexibilnímu „vodopádovému modelu“, který nebyl schopen rychle odpovídat na změny a neustále měnící se požadavky ze strany zákazníka. Skupina vytvořila dokument známý jako „Manifest agilního vývoje softwaru“ definující hodnoty a principy, na kterých je agilní přístup založen.

Tento manifest byl původně určen pouze pro vývoj softwaru. V průběhu času se ovšem agilní přístup prokázal jako úspěšný nejen v této oblasti, ale celkově při vývoji produktů či řešení a stal se velmi populární. V současné době využívá v různé míře agilní metody i spousta organizací mimo oblast informačních technologií.

Základy agilního řízení jsou založeny na společných hodnotách a způsobech chování jako je spolupráce a samořízení. Agilní týmy jsou smíšené a (např. při vývoji software) se skládají z vývojářů, analytiků, zástupců zákazníka atd. Členové týmu mají různorodé dovednosti a zkušenosti a jsou motivováni ke společnému postupu. Místo řízení seshora se tým sám rozhodne, co, jak a kdy bude v rámci jednotlivých balíků/„timeboxů“/„sprintů“ dělat. Důležitá je přitom vzájemná důvěra a neobviňování.

Společné hodnoty doplňují koncepty jako prioritizace například pomocí techniky MoSCoW, kdy jsou jednotlivé požadavky seřazeny podle toho, zda jsou Must Haves (nutné), Should Haves (mělo by být), Could Haves (může být) a Won’t Haves (nebude).

Dalším důležitým konceptem je „timeboxing“, což je plánování práce v krátkých časových intervalech (někdy nazývaných „sprinty“), kde jsou čas a náklady fixní a funkce produktu flexibilní. Dodání použitelného přírůstku produktu načas je tedy primárním cílem i za předpokladu toho, že nebudou splněny všechny požadavky zákazníka. Protože se požadavky neustále mění a vyvíjí, hraje důležitou roli zástupce zákazníka v týmu a prioritizace jednotlivých požadavků.

Neméně důležitým principem je limitování WIP (work in progress), tedy rozpracovanosti. Zde je často využívána vizualizace postupu práce, kupř. na tzv. Kanban Board (nástěnce).

Kanban nástěnka

Každý tým se sám rozhoduje, na kolika úkolech bude pracovat paralelně, což umožnuje ovládat komplexnost celé práce.

💡 Už znáte CAFLOU® - lehký firemní systém, se kterým řídíte výkon a ekonomiku své firmy, týmu a projektů 100% digitálně, i na dálku.

Dalšími populárními technikami, které se využívají v agilním prostředí, jsou: každodenní krátké schůzky týmu (stand-up meetings), burn charty, user stories, retrospektivy atd.

Neexistuje jedna unifikovaná „agilní metodika“. Mezi nejpoužívanější a nejznámější rámce, které jsou známé jako agilní, patří například Scrum, Kanban, Lean, LeanStartup, XP (eXtreme Programming), SAFe (Scaled Agile Framework), DSDM (Dynamic Systems Development Method/AgilePM), DevOps, FDD (feature-driven development), Crystal, ASD (Adaptive Software Development), DAD (Disciplined Agile Delivery). Zajímavý je také PRINCE2® Agile, který propojuje metodiku projektového řízení PRINCE2 s agilním přístupem.

Největší výzvou pro úspěšné využití agilního přístupu jsou dodržování pravidel a dostupnost a kvalifikovaných a zmocněných zástupců zákazníka. Manažeři nemohou být volně unášeni agilním vývojem. Obdobně při práci agilního týmu, resp. týmů není možné použít „klasické“ řídící mechanismy ve stylu „velení a kontroly“

☝ Důležité je ovšem zdůraznit to, že agilní rámce jsou primárné určeny pro vývoj produktů, resp. pro jeho řízení. Nejsou tedy určeny k řízení komplexních projektů a nelze jimi nahradit „tradiční“ projektové řízení v organizaci. Otázkou tedy není, zda používat jedno či druhé, ale spíše v jaké míře oba přístupy – projektový a agilní vhodně kombinovat a úspěšně do sebe integrovat s ohledem na vyspělost organizace v řízení projektů i agilitě, komplexnost jejich projektů, produktů atd. 

 

Slovníček pojmů, které jsme použili v tomto článku, najdete zde: 📖 Projektové řízení - slovníček pojmů

Seznam zdrojů: Mayfield, Patrick: What is Agile?, (obrázek 1) Hostventura: Development methods we follow, (obrázek 2) Jeffrey Vogel: Why PE And Agile Haven’T Always Gone Together

 

<< Zpět ke všem článkům série Jak efektivně řídit projekty

 

Autor článku: Ing. Štefan Ondek, PMP a Martina Rutkovská

Ing. Petr Macek

Štefan Ondek je profesionál v oblasti projektového řízení. Je zakladatelem a managing partnerem POTIFOB, skupiny vzdělávacích a poradenských společností pomáhajících lidem i organizacím dobře řídit své projekty, programy, portfolia, změny a IT. Dosud osobně vyškolil v projektovém řízení přes 3.000 profesionálů z více než 20 zemí.

Štefan je autorem a odborným posuzovatelem několika publikací kolem projektového řízení. Je například jedním z autorů certifikačních zkoušek PRINCE2® 6th Edition Foundation, dobrovolným odborným korektorem PMI® PMBOK Guide® 6th Edition, PRINCE2 6th Edition, The Standard for Program Management 4th Edition a vedoucím korektorem 1. slovenské verze terminologického slovníku PRINCE2 5th Edition.
Štefan je držitelem různých certifikátů včetně PMI PMP®, PRINCE2®, PRINCE2 Agile® a Agile Scrum Master Approved/ Accredited Trainer, PRINCE2 a PRINCE2 Agile Practitioner, Agile Business Professional, Product Owner a Scrum Master, ITIL 4 Foundation, ITIL 4 DPI a mnoha dalších.

Pokud chcete Štefana kontaktovat, prosím pište na ondek@potifob.com.

PRINCE2®, PRINCE2 Agile®, ITIL®, MSP®, MOP®, P3O® jsou registrované ochranní známky AXELOS Limited. PMI® a PMP® jsou registrované ochranní známky Project Management Institute, Inc.